Na podzimní prázdniny vyrazila vlčata na svou první samostatnou výpravu. Jela do blízkých Mikulčic do klubovny místních skautů. Vyrazili jsme na staré slovanské hradiště a bojovali jsme o vládu nad Velkou Moravou. Vyráběli jsme draky a plnili jme korálky. Na výpravu jsme vyrazili ve středu 26. října a vrátili se v pátek, na státní svátek 28. října.
Ve středu ráno jsme se sešli na nádraží, já vybral od všech peníze, Kavka koupil jízdenku. Nasedli jsme do vlaku a jeli. Za 15 minut jsme byli v Mikulčicích a vydali se na chatu. Chvíli jsme počkali, než nám správce doveze klíče a šli jsme se ubytovat. Po ubytování jsme zahájili celou výpravu a začali jsme plnit korálky. Dělali jsem Setonův běh, hod míčkem do dálky a na cíl, skákání přes švihadlo nebo vis na rukou.
Po obědě jsme měli pauza. Po přestávce jsme vyhlásili splněné korálky a zapsali jsem je do deníčků. Pokračovali jsme stavěním draků, kteří se nám moc podařili. Kdo je na ně zvědavý, najde je ve vlčácké klubovně. Večer nás čekala bojovka v okolí klubovny. Kluci měli za úkol vyluštit tajný vzkaz, který byl napsán v cyrilici. Tedy písmu, které na Velkou Moravu donesl Cyril a Metoděj. Den skončil filmem.
Čtvrtek
Vstali jsme, nasnídali se a nachystali na výpravu a šli. Cestou jsme se stavili v obchodě, aby si děti něco koupili a pokračovali v cestě. Plnili jsme korálky na mlčení, na poznávání stromů a podobně. Těsně před hradištěm se odehrála velkolepá bitva ve spadaném listí. Všichni jsme si užili spoustu zábavy.
Jak jsme došli na hradiště, naobědvali jsme se a koupili vstupenky na prohlídku. Po obědě tam byly připravené rukodělné činnosti a kluky jsme do nich zapojili. Moc je bavilo (a nás vedoucí taky) loupání kukuřice pomocí takového kartáče. Jiní si vyráběli papírové košíky nebo postavičky z přírodnin. Následovala prohlídka, hra na rybičky a rybáře a cesta domů.
Po návratu jsme šli rychle pouštět draky. Moc nelítali, protože nefoukalo, ale stejně jsme si to užili. Po krátkém odpočinku přišla na řadu velkolepá soutěžní hra Riskuj. Po večeři následoval vrchol naší výpravy a to poradní skála. Kluky jsme pasovali do titulů a rozdávali jim stužky a zápisníky nováčka. Po filmu jsme šli spát.
Pátek
Poslední den výpravy zahajujeme rozcvičkou ve spacácích. Ještě před snídaní si balíme své věci. Při snídani rozdáváme peníze za vyrobené draky. Čeká nás totiž závěr výpravy a velkolepá honba za dědicem celé Velkomoravské říše. Svatopluk totiž umírá a moc chce svěřit některému ze svých tří synů. Ještě než umře otestuje své potomky tím, že jim dá za úkol zlomit tři vrbové pruty. Synové jsou ale neúspěšní a je to pro ně znamení, že aby říše nezanikla, musí se spojit.
Kdo ale převezme vládu nad Velkou Moravou mezi našimi vlčaty, ještě není jasné. Jelen prodává indicie, které skupiny posouvají v hledání dále. Nápovědy ale skupinám nestačí, až když vše spojí dohromady, nalezení pokladu se blíží. Nakonec jsou vlčata v pátrání úspěšná a v knížecí truhlici nacházejí památeční kartička s propiskou nebo plackou. Po hře jsme rychle uklidili chatu, vyhodnotili výpravu a vyrazili na vlak. Měli jsme dostatečnou časovou rezervu a vlak měl stejně zpoždění. Do Břeclavi jsme dorazili o půl dvanácté a kluky si rozebrali rodiče.
zapsal Klikouš a Ema