V sobotu 12. listopadu byli někteří z nás účastníky netradičního skautského dění v Břeclavi. Celé břeclavské středisko Svatopluk si připomínalo 80 let od úmrtí významného skauta z dob první republiky Františka Kňourka – bratra Šedého Havrana.
Krátká reportáž ze Soboty Františka Kňourka
V 11 hodin na hřbitově v Charvátské Nové Vsi proběhla pietní akce, při které jsme odhalili nový Kňourkův pomník. Tohoto aktu se zúčastnili skauti břeclavští i mimobřeclavští, veřejnost, zástupci města Břeclavi a základní školy kapitán Nálepky, poslanec Jiří Petrů i přímí pamětníci, kteří na pana řídícího učitele ještě vzpomínají. Vzácným hostem byla i Mirka Herníková s rodinou – vnučka Františka Kňourka. Mezi jednotlivými proslovy zazněly i nejznámější skautské písně v podání hudebníků z Charvátské Nové Vsi.
Po té se dění přesunulo do kluboven našeho břeclavského střediska. Ty byly pro veřejnost otevřeny, skautky a skauti z obou oddílů si připravili prezentaci o naší činnosti a také se ve vlčácké klubovně promítal dokument s názvem O bratru Kňourkovi aneb Skaut má holá kolena.
Závěrečná část proběhla v Dělnickém domě, kde členové roverského kmene Rozbřesk odehráli obnovenou premiéru Kňourkovy divadelní hry Do tábora. Ta se jim povedla a sklidila velký a zasloužilý potlesk. Poté proběhla afterparty v klubovně, kde jsme za odměnu dostali dort Harlekýn a jiné laskominy.
Pár vět organizátora a hlavního Kňourkologa
Rád bych všem ještě jednou poděkoval. Byl to velký kus práce, kterou jsme všichni odvedli a přineslo to své plody v podobě velkého úspěchu. Když se podíváme do uplynulých deseti let, nepamatuji, že by se něco podobného pro veřejnost událo. Jsem rád, že oddíly i středisko jsou na dobré úrovni a že to umíme i ukázat skautské i neskautské veřejnosti. Před dvěma roky ve své absolventské vůdcovské práce jsem si stanovil tři cíle: připomenout osobnost Františka Kňourka, vytvořit zajímavou činnost pro roverský kmen a propagovat činnost a historii břeclavského skautingu v očích Junáka i veřejnosti. S klidným svědomím mohu konstatovat, že se všechny cíle naplnily.
Projekt Kňourek je tedy u konce. Ale nabízejí se další. Jako například Hrdinové války, se kterým ještě před Vánocemi začneme, ve své badatelské historické činnosti budu pokračovat s tématem Marie Adamcové, členky Svojsíkova oddílu. V roce 2018 bychom rádi vydali publikaci o Plamenu, která oslaví 50 let existence oddílu a já jsem velmi potěšen, že část jeho historie jsem mohl tvořit. Touto historickou prací pomalu připravuji podklady pro rok 2021, ano už je to za 5 let, kdy oslavíme 100 let skautingu v Břeclavi. No, čeká nás toho ještě mnoho…
Káně
Ahoj, ke Kňourkovi ještě prosím pár vět ode mě.
Předně chci poděkovat všem Plameňákům, kteří se na Kňourkovi podíleli, přeji všem hercům úspěch jejich divadla. Přemýšlíte o repríze? Třeba v rámci Vánočního koncertu?
Využili jsme odkazu Františka Kňourka k uspořádání akce určené i pro neskautskou veřejnost a to je dobře, protože propagace naší činnosti a práce vás všech před veřejností je to, čemu bychom se na středisku měli věnovat. Opravdu je totiž určitě více než deset let, co jsme něco takového uspořádali a to je opravdu dlouhá doba. Budeme to chtít do budoucna změnit?
Káněti gratuluji k dovršení více než dvouletého snažení, jistě z toho má radost.
Nechtěl bych, aby byl Kňourkovi konec. Obnovili jsme jeho památku a měli by jsme se o ni přiměřeně starat. O tom se ale budu dál bavit s vašimi vůdci.
Těším se na další podobně úspěšnou akci, jakou byla Sobota Františka Kňourka!
Váš vedoucí střediska
Bohouš