Po delší odbě jsme opět vyrazili na mezinárodní výpravu. Tentokrát naše kroky směřovaly do slovenského Pezinoku, kde jsme strávili pět dnů podzimních prázdnin. Vyrazili jsme do kopců Malých Karpat, vařili u místních vinic, v noci pozorovali hmyz a sovy nebo bojovali o indiánské skalpy.
1.den,středa:
Sešli jsme se ve středu v 8:45 na vlakovém nádraží v Břeclavi. Následovala asi padesátiminutová cesta do Bratislavy a odtud asi dvacet minut do Pezinoku. Po zabydlení na skautské klubovně nás Pajda poslal najít informační centrum a vzít tam mapu Pezinoku a okolí. Poté jsme po družinách vyšli na krátkou vycházku. A protože jsme ze Štik dorazili jenom dva (Tomík a já), tak se Tomík připojil k Jestřábům a já k Mlokům. Pajda řekl, ať dojdeme v šest večer. Ovšem došli jsme až v osm večer. Na vycházku jsme dostali pár úkolů. Vytvořit landart a zahrát si na brtníka.
Po příchodu jsme měli chvíli čas. Pak následovala mezidružinová soutěž, ve které jsme měli uhádnout daný jazyk. Následoval čas spánku.
2.den, čtvrtek:
Den začínal rozcvičkou. Po rozcvičce jsme měli snídani, kterou dělal Váva s Trumpetem. A nedopadla moc dobře. Ano, jak jistě víte, byl to totální hegeš, co se skoro nedal jíst. Jelikož tam Váva nasypal půlku zavařovací sklenice plné soli. Po ,,snídani“ následovalo Pajdovo čtení z Malého Prince o zodpovědnosti.
Následoval přesun za město na družinové vaření. To už dopadlo lépe. My (Štiky) jsme vařily špagety se smaženým párkem na koření, Jestřábi dělali rýži s masem a Mloci měli kuskus s nějakými různými ingrediencemi. Zde se také ukázala Mikiho kuchařská dovednost, kdy přeměnil maso na uhlík.
Poté jsme s Učněm zvolili nepravidelnou cestu trním. Později jsme zahájili další boj o skalp a to kop a hod míčem do dálky. Po návratu na klubovnu Učeň přednášel o skautském zákoně a jeho hodnotách.
3.den, pátek:
Po Želvově rozcvičce ve spacácích nám Učeň přečtl Hupův dopis o pravdomluvnosti (úryvek z knihy Ostrov přátelství). Poté následoval Keckův program, kdy jsme malovali na sklenice. To byl také další z bojů o skalp. Pak jsme připravovali sněm, který byl po krátké pauze na hry. Řešili jme tam věci okolo nedostatku členů, nebo co s nováčkovskou zkouškou.
4.den, sobota:
Po rozcvičce a snídani následoval další Keckův program o sebeovládání. Následně jsme se sbalili na celodeňák a vyrazili. Cílem byl kopec zvaný Somár. Ale protože byla mlha, nic moc jsme neviděli. Na vrcholku jsme si dali oběd složený z tradičních ingrediencí na celodeňák jako je chléb či paštika. Po příchodu zpátky na klubovnu jsme měli volno a po setmění jsme se vydali do vinohradu pozorovat hmyz na bílém plátně a vábit sovy nahrávky nebo houkáním.
5.den neděle:
Po Majklově rozcvičce, kdy jsme si zahráli na zachránce vzácných rostlin, jsme měli program o schopnosti rozhodnout se a přijmout výzvu. Poté jsme se sbalili a odešli na vlak. Ale aby to nemělo poklidný konec, Mikiho při cestě na nádraží napadlo, jestli má mobil. A v batohu ho nenašel. Vrátil se zpět na klubovnu a my jsme pokračovali na vlak. A protože nedošel do doby, kdy nám jel vlak, Učeň na něj počkal a jeli spolu pozdějším vlakem. Jak dopadl případ s Mikiho mobilem, nevím, ale my jsme dojeli asi ve dvanáct do Břeclavi a zde jsme se rozešli.
zapsal Chrostík, fotky Učeň