Fotografie z roku asi 1925 zachycující židovské skauty v Břeclavi. (soukromý archiv PhDr. Aleny Káňové)
První kapitola ze Střípků naší historie – První republika:
V dobách, kdy vznikal český skauting, bylo naše město spíše rakousko-uherským Lundenburgem, než českou Břeclaví. Proto není divu, že se skauting u nás zakořenil až po vytvoření Československé republiky. Naneštěstí jeho pozice nebyla moc pevná. Hnutí bylo pro mnohé příliš nové a třeba i drahé. Navíc pro mládež tu bylo mnoho spolků – hasiči, orlové, sokolové, DTJ, aj.
První zmínku o skautské činnosti můžeme najít v časopise Skaut – Junák z 1. dubna 1923, kde se píše: „Navštívil nás místonáčelník Svazu, br. Nebeský a získal nám za okrskového zpravodaje ředitele městských úřadů bra. dra. Jaroslava Durdíka.“ Ve stejném časopise (ovšem jiném čísle) se můžeme také dozvědět, že břeclavští skauti chtěli v roce 1938 oslavit své patnáctileté působení. Nic naplat, za rok vzniku tedy označíme rok 1923. Kdo umí počítat, tak uvidí, že v roce 2018 oslavíme nejenom 50 let s oddílem Plamen, ale také 95 let skautingu v Břeclavi.
U zrodu chlapeckého oddílu stojí pan A. Matoušek. Profesí učitel. Tehdy bylo mnoho skautských činovníků – zejména vedoucích – pedagogickými pracovníky. I. oddíl ovšem kolem roku 1926 stagnuje a začíná upadat. V polovině dvacátých let se místnímu skautingu dostává veliké pomoci – přichází František Kňourek – Šedý Havran, který se stává okrskovým zpravodajem. Snaží se pomoci I. oddílu, ale naráží na nepochopení. A tak v roce 1927 se svolením župního zpravodaje zakládá II. oddíl skautů – junáků republiky československé. A to i přes odpor I. oddílu, který se dostává do stínu.
V časopise Skaut – Junák (číslo 10 z roku 1925) je také otištěn článek „Ze života junaček“. Píše v něm župní zpravodajka sestra M. Januštíková o mladé vůdkyni junaček z Břeclavi, která svým energetickým vedením dovede své svěřenkyně na čelní místo. A to i vedle tak vzorného oddílu chlapeckého. Oddíl skautek zřejmě teprve vzniká, poněvadž ještě nebyl registrovaný pro rok 1925.
Ovšem v Poštorné skauting začal o rok dříve. Jasným dokladem je zmínka, že v roce 1932 poštorenský oddíl skautů oslavil 10. narozeniny. Jiné zprávy nemáme. První jméno vedoucího, které se v chlapeckém oddíle vyskytuje, je Karel Havlíček – student, který ovšem velmi mladý umírá.
V lednu 1931 je v Břeclavi registrován oddíl Roverů. V prosinci 1934 je zřízen klub oldskautů. Těžko říci, zda-li se roveři neosvědčili či proč vznikli oldskauti. Do obou těchto kategorií mohli vstoupit členové starší 17 let. Dále v Břeclavi působí i samostatná smečka vlčat, kterou vede paní Špaténková. (vede i I. dívčí oddíl). Všechny zmíněné skautské jednotky spadaly pod největší republikovou skautskou organizaci – Svaz junáků – skautů republiky československé.
Ovšem konkurenci vytvářejí katoličtí skauti. V roce 1931 jsou založeny dva oddíly chlapecké (č. 101 a 102) pod vedením Karla Řezníčka resp. Ing. Rudolfa Schmalze a 103. dívčí pod vedením setry Navrátilové. Celkový počet členů se do podzimu 1938 pohyboval okolo 50. Silnou pozici mají také skauti DTJ (dělnické tělovýchovné jednoty). Jsou spojeni s levicovou politickou stranou sociálních demokratů. Vedoucím je Dorek – Bohdan Šturma, který byl zastřelen za druhé světové války. A protože v Břeclavi žije početná komunita Židů, nechybí tu i oddíl židovských skautů – Hašomer hacair. Věru – mládež si mohla z čeho vybírat.
Na závěr mi dovolte se ještě zmínit o geografickém členění. V době první republiky Poštorná i Charvátská Nová Ves byly samostatnou obcí. Ve Svazu skautů – junáků republiky československé jsme organizačně spadali do okrsku břeclavského. Ten náležel okresu hodonínskému. Společně s okresy Zlína, Kyjova, Uh. Hradiště jsme patřili do župy Slovácké, později Masarykovy. Župní zpravodajkou po celou dobu byla Marie Januštíková. Tato župa byla součástí země Moravské, později Moravskoslezské.
Káně, říjen 2015