Vánoční výprava byla letos trošku jiná, roveři měli ukončení tanečních, takže nemohli jet. Vlčata byla jen dvě, možná proto, že měli rodiče obavu z nachlazení před vánocemi. Konečné číslo účastníků – 15, včetně mne a Lukase.
Výprava začala dešťovou průtrží už cestou na nádraží. Cesta do malého neznámého městečka Ždánic uběhla rychle. Ubytování bylo bezva – teplo, světlo, hezká kuchyň a dva fotbálky 🙂
Ty se podepsaly na prvním večerním programu, který si zorganizovali skautíci úplně sami – turnaj dvojic ve stolním fotbale. Vítězi se stali Tofík s Lukášem Křivánkem. Ráno nás po snídani čekal výšlap do lesů. Začali jsme v zámeckém parku hrami v dětském koutku a pak jsme šli údolní asfaltkou směrem k pomníku partyzánů. Tam jsme ale nedošli – cestu nám zhatila velká těžba dřeva a bláto po kotníky. A tak jsme šli „méně blátivou“ oklikou ze Ždánic do Ždánic. Podle Tomášova krokoměru jsme ušli z ubytovny a zpět cca 12 km. Konec byl zase v parku. Tam jsme si vyklepávali dvacet minut bláto z bot, protože jsme měli dohodnutou návštěvu Muzea, založené učitelem Vrbasem. Přiznám se, že nejenom pro mně bylo muzeum příjemným překvapením. V jedenácti místnostech byly věci a exponáty z minulosti dávné i nedávné a mnoho jich muzeu poskytli obyvatelé z města a okolí. Doporučujeme návštěvu i Vám.
Večer jsme zkusili po družinách stínové divadlo v neúplném složení družin a šli jsme na kutě. Ráno jsme se rychle sbalili a uklidili. Autobus jsme stihli a na poledne jsme se vítali s rodiči na nádraží v Břeclavi. Byla to dobrá víkendovka.
Zapsal Pancho