Intercamp v Polsku 22. – 25. května 2015

PÁTEK

Vyrazili jsme v pátek 22. května v 11 hodin odpoledne. To znamenalo, že jsme nebyli ve škole :D. Vyjelo nám osmnáct. Z Plamene nás bylo sedm a to Vevča, Tomr, Řízek, Miki, Želva, Ema a já (Tof). Jeli jsme společně s holkami z Trávy, které nás pozvaly, ať jedeme s nimi. Nastoupili jsme na jeden vlak, pak na další a pak už nevím. Poslední, co si z naší cesty do polské Nysy pamatuji, byla šesti kilometrová cesta s batohy na poslední vlak.

Zmožení jsme dorazili až do campu u jedné z pevností z dob Napoleona Bonaparte. Po chvilce dorozumívání a diskutování ohledně místa, kde strávíme další 3 noci, se nám podařilo najít přiměřeně hrbolaté místo. Spali jsme tak hned vedle skautů z Německa. Po chvilce bojování se stany, se nám je nakonec podařilo vztyčit.

Poslední program prvního a zároveň příjezdového dne byl večerní koncert. První vystoupila jakási taneční předskupina, kde mě zaujal docela dobrý černoch (no jo, měl to v krvi) a poté následovala ta slavná polská rocková skupina. Většina ani nepoznala, že zpívali polsky, ale to nevadí. Někteří lidé se zapojovali více, jiní méně. Většina nás koncert ani nedoposlechla a už jsme si šli radši vyčistit zuby a spát.

SOBOTA

Ráno začalo dlouho očekávaným zahajovacím ceremoniálem, který (na rovinu) nebyl nic moc. Ušetřím vás podrobnějšího popisu a raději přejdu k tomu nejdůležitějšímu. Doboví vojáci stříleli z děl a pistolí, protože celý Intercamp byl v tématu Napoleonských válek. Později mi dva Poláci říkali, že nejlepší z celého ceremoniálu bylo prý to, že se při slavnostního zvedání vlajek na stožár ruská vlajka jaksi zasekla. Ale asi neumí poznávat vlajky, protože žádní skauti z Ruska tam nebyli. V Polsku se setkali všichni ze členských zemí NATO a Rusové tam nepatří. Ještě nás ráno naučili pokřik celého Intercampu. Zněl: IC Intercamp, Intercamp is OK.

V sobotu byl  „international“ program. Podle popisu, který byl napsán v našich „handbucích“, jsme se rozdělili do skupin. Každá skupina se obvykle skládala z dvojic, ideálně každá dvojce z jiné země. Skupiny měli za úkol za dopoledne a odpoledne sbírat společně razítka. Pokud jste jich v průběhu Intercampu nasbírali určitý počet, tak jste získali nášivku na kroj navíc. Dopoledne byly akčnější aktivity a odpoledne šlo spíše o workshopy.  Například jsme kovali hrací kostku, vyráběli čajové sáčky nebo jsme hráli polštářovou bitvu.Večer byl opět koncert, tentokrát jiné polské skupiny, na kterém jsem nebyl, takže nemohu hodnotit. Ti mladší hráli s Němci různé hry a seznamovali se. Na závěr dne následoval zasloužený odpočinek na hrbolaté zemi.

NEDĚLE

V neděli byl „Hike“ program. Zapomněl jsem zmínit, že celý Intercamp byl rozdělen do dvou skupin. Jedna měla Hike v sobotu a druha v neděli. Nyní jsme byli na řadě my. Většinu výletu jsme šli společně s Němci, kteří vedle nás stanovali. Nakonec se od nás odpojili. Výlet začal příjemně. Zapomněli jsme Johču, Dráčka a Kulďase, takže jsme se hned ze začátku museli o něco vracet. Cesta byla propletena spousty stanovišť, na kterých jsme mohli získat další razítka např. rytířský souboj nebo jedení želé s gumítky.

Zhruba v čas obědu jsme si šli najít místo, kde pojíme. Našli jsme vcelku dobře vypadající pizzerii. Objednali jsme si všichni až na Dráčka pizzu, a to i přesto, že nám řekli, že to bude trvat přes hodin. Po dvou hodinách se Štístko šla zeptat, co teda ty naše pizzy. Když si ji kuchař všiml začal dělat, že ty pizzy opravdu dělá. Ale všichni víme, že s nimi sotva začal. Po další půl hodině donesli první pizzu (ta byla naštěstí moje). Do půlhodiny donesli skoro všechny až na Johčinu pizzu a Dráčkovy těstoviny. Tak se Dráček šla zeptat. Řekli ji, že si bohužel špatně poznačili objednávku, a teda že jestli by ty těstoviny chtěla objednat ještě jednou. Mezitím tam u našeho stolu žebrala nějaká paní. No zkrátka jsme nakonec všichni odcházeli pěkně nazlobení.

Téměř ihned potom co jsme se vrátili do tábořiště, byla mezinárodní večeře. Ta spočívala v tom, že každá skupina měla uvařit svoje národní jídlo. A bylo to vážně úžasné, mohli jste tam najít jak lasagne, tak smažené jablka. Nebo dokonce Holanďany, kteří po vás házeli palačinky a cukr. Po tom co jsme byli pořádně nadlábnutí,následoval campfire. Campfire většina lidí od nás nepochopila, takže jsme šli ke stanům a povídali jsme si tam s Němci a mezi sebou. Potom jsme šli postupně spát.

PONDĚLÍ

Ráno jsme se vzbudili, posnídali, vyčistili si zuby a začalo náročné balení. Jakmile jsme poskládali i stany, rozdali nám nášivky Intercampu. Pak už jsme si to svižným krokem razili k nádraží. Nasedli do prvního vlaku, potom vystoupili a šli znova 6 kilometrů. Zpocení jsme nasedli do dalšího vlaku a vyrazili do Břeclavi. Všichni jsme se šťastně a ve zdraví a se spoustou zážitků vrátili.

Příští Intercamp je v Česku. Tak co ? Jedem ?

Zapsal Tof

(redakčně upravila Ema, za fotky děkujeme Štístku)