Puťák okolím Pálavy 8.-10.5 2015

1. den

V pátek v 9:00 jsme se sešli na Břeclavském nádraží s oddílem YMCA skautů, ovšem bez roverů.

V Sedleci nám Hup vysvětlil, jak bude pokračovat naše další cesta. Hledali jsme obálky se šiframi, které nám určovaly kudy dál. Rozdělili jsme se na tři družiny a po vyluštění všech hlavolamů jsme došli na Svatý kopeček. Moje družina bloudila. Nakonec jsme směr našli. Co musím zmínit,  byl nádherný zatopený lom na okraji Svatého kopečku. A protože bylo vedro, smočili jsme aspoň  nohy a Vevča nakrmil labuť přímo z ruky. Na Svatý kopeček jsme přišli poslední, ale za ten lom to stálo. Když jsme přišli na klubovnu v Mikulově, tak proběhlo několik her.Všechny byly super a snad nejzajímavější byla bojovka v ulicích starobylého Mikulova, která trvala až do tmy. Poté byla večeře a zpívání.

2. den

Ráno jsme se všichni vzbudili, ale bez Káněte, který se brzo ráno odjel domů učit. Hned po rozcvičce a snídani jsme se vydali na Šibeniční vrch. Tam nám pán z CHKO pověděl něco o Pálavě. Za to jsme spálili několik hromad dřeva. Všichni (hlavně Majkl) si mysleli, že to bude jenom škrknutí sirkou, ale nakonec se ukázalo, že to byla pěkná makačka. Vydali jsme se zpátky na klubovnu. Tam jsme se sbalili a šli delší cestou přes lom. V průběhu cesty se oddělil Kecka. V lomu jsme se okoupali, voda byla velice studená i přesto úžasná. Vevča zase nakrmil labutě.

Vyšly jsme dále do Klentnice kde měla být chata ve které jsme měli přebývat druhou noc. Když jsme byli na začátku vesnice, škemral  Martin o návštěvu svojí babičky. Učeň mu to nedovolil a řekl mu, že má otravovat Majkla. Večer bylo družinové vaření. Jestřábi a Mloci dělali tradiční  guláš a Štiky, aby byly originální, dělaly krokety. Den jsme zakončili poklidnou debatou o YMCE a jiných věcech. Většina lidí spala venku pod širákem, což bylo pro mnohé z nás poprvé v tomto roce.

3. den

Odjel Učeň. Uklidili jsme okolí chaty a vydali se přes Dunajovické kopce ( nádherné pohledy na Pálavu) do Březí. Na kopcích strašně foukalo. Některým odlétalo oblečení a jiným svačiny, které jsme dojídali. Do Březí jsme netrefili, ale došli jsme do jiné vesnice jménem Dobré Pole, ve které byla naštěstí také vlaková zastávka.

A pro všechny…dej si deset 🙂

zapsal Miki