Tak už konečně i já jsem se dočkal svého jarního víkendu Čekatelského kurzu. Stejně jako Učeň s Kánětem jsem se i já vydal na Lesní kurz Velká Morava.
V pátek 16.5. jsem se tedy vydal do Chřibů, které jsme shodou okolností navštívili i minulý víkend na rádcovském kurzu…
Sraz jsme měli na chatě Radost u Vřesovic, ale jak jsme všichni zjistili, tak v jedné chatové oblasti se nachází i Chata Radost, i středisko Radost.
Po příchodu jsme byli přivítáni chlebem se solí a šli jsme se ubytovat do chatek, ve kterých jsme měli strávit dnešní noc. Na večeři jsme měli výborný skautský guláš, tedy uzenina se šťávou v poměru 1:1 🙂 Po večeři jsme si zahráli pár her na seznámení a navštívili záhadný rybník a nedalekou boudu, u které nám byl představený příběh, na zítřejší putování…
Celý kurz, jak název napovídá, je motivován Velkou Moravou. Tentokrát jsme taky pátrali po uneseném Josífkovi, kterého unesli Uhři. Večer jsme ještě strávili příjemným zpíváním…
Trasa sobotního putování byla skoro stejná, jakou jsme šli minulý víkend, akorát v opačném pořadí. Kdo byli na rádcáku, tak si určitě vybaví místa, jako sv. Kliment, Cimburk, Kazatelna, U Mísy, Kozel (takový ten velký kámen) nebo Na Pile. Na tomto místě jsme přečkávali první noc na rádcáku, a i dnes jsme tam měli přespávat, ale kvůli nepřízni počasí jsme nakonec skončili až na základně v Modré. Po cestě jsme pátrali po uneseném Josífkovi a postupně poznávali a jeho kamarády, přesněji řečeno my jsme poznávali všechny instruktory Velké Moravy…
Večer na základně v Modré jsme opět dostali skvělou večeři (Kuřecí s kukuřicí a omáčkou s rýží). Celý víkend nám vařila Taťka (žena Vůdce kurzu) a nikdo si ji nemohl vynachválit.
Po večeři nás čekala aktivitka na zamyšlení nad svými hodnotami.
Následně jsme byli rituálem přivítáni v rodině Velké Moravy…
Potom jsme opět zpívali až dlouho do noci, než jsme se odebrali na kutě…
Ráno nás čekalo příjemné překvapení. Nejdříve jsme byli vzbuzeni písničkou Nosorožec od Karla Plíhala (kdo ji neslyšel, tak vřele doporučuju) a poté nám byla přinesena snídaně (vánočky s nutelou, marmeládou nebo máslem) až do postele, teda spíš do spacáku. No, co víc si přát 😉
Po snídani jsme měli Palouček, kde jsme se dozvěděli spoustu důležitých informací nejen k našemu působení na kurzu. Potom nás čekal závěrečný nástup, dobalení zbylých věcí, úklid a cesta domů…
Z celkového víkendu mám skvělý pocit, protože jsem si ho celý neskutečně užil a už se nemůžu dočkat letní části…
Zapsal Majkl