Setkali jsme se v pátek v 16:30 v počtu sedmi lidí – Tomík, Kaktus, Dan, Samička, Radovan, Miki a Kanár a razíme směr Vysočina. Cesta probíhá hladce až do Žďáru nad Sázavou, kdy Mikiho vyzvedává správce Béďa, aby předal chatu. Ostatní jedou vlakem do Ždírce nad Doubravou a cestu si bez Mikiho užívají natolik, že paní průvodčí chce neposlušné pasažéry z vlaku vyhostit. Naštěstí dorazíme nakonec až do Ždírce, odkud nás čeká 5km cesta temnými poli a lesy až k rybníku Řeka u Krucemburku, kde jsme ubytovaní v chatě od žďáreckých skautů.
Řídíme se Tomíkovi bystrými orientačními schopnostmi ( čti mobilem s GPS) a šťastně dorazíme na chatu. Kavka po zdárné výměně baterek v čelovce u hřbitova ve Ždírci dorazí po Mikiho navigování těsně před půlnoci s prvními dešťovými kapkami, které nás provází většinu víkendu. Pak se jde konečně spát.
Ráno se probouzíme do deštivého dne. Celodeňák nelze realizovat a tak po snídani – vajíčkové pomazánce – se nejprve otužilí členové jdou koupat do Řeky. Ten zbytek je okoupán deštěm na cestě do Krucemburku, kam razíme na polévku. Odpoledne proběhne vědecká konference. Poctil nás svou návštěvou RNDr. František Kolečko, Csc. a Ing. Franz von Wien, BSc. Každá družina zde prezentuje svůj vynález na zlepšení družinové činnosti a hrajeme družinové hry, jako občerstvení jsou Kanárovi vynikající pečené brambory. Po večeři – fazolový guláš – hrajeme televizní hru Kufr, a to disciplíny slova a pantomima. Den zakončíme pokusem o zazpívání pár písniček, který se příliš neshledá s úspěchem.
V neděli nás čeká netradiční snídaně, při které diskutujeme výhody a nevýhody našeho oddílu a dělíme se o naše vlastní zásoby s ostatními. Poté děláme kouřové otisky listů a zbývá čas poobědvat gulášovou polévku, pobalit a pouklízet a jdeme směr Krucemburk na autobus. Ve vlaku Kanár zpracovává sofistikovanou zpětnou vazbu od účastníků a před pátou šťastně dorazíme do Břeclavi.
Zapsal Kavka