Velká zimní výprava Jeseníky

Na letošní hory nás jelo bohužel méně než se stalo zvykem, jen 17: Klikouš, Lukyn, Tofík, Řízek, Hroch, Miki, Tobík, Tomáš Vítek, Jupík, Učeň, Káně, Jeleň,
Tejda, Franta m.p., Lukáš, Pancho a Pajda

1.den Po tříhodinové cestě nás čekala chata, která na naše poměry překypovala komfortem – krb, televize, prostě Amerika (Tejda)…nicméně pořádek tam byl asi jako svého času na Zámečku v Karlově (Pajda). Po obědě a zabydlení jsme vyrazili na krátkou vyjížďku na běžkách, abychom si po roce připomenuli, jaké to je stát „na prknech, která znamenají svist“. Večer proběhla první část oddílové hitparády. Vedení se ujala písnička Aničce z béčka.

2.den Den průzkumů – sjezdaři zkoumali možnosti sjezdování v areálu „U Kareše“, běžkaři zkoumali běžecké stopy v okolí (Učeň, Káně, Tejda a Hroch vyjeli až na Červenohorské sedlo) a své možnosti (Miki a Lukáš oprašovali základy). Večer jsme shlédli první část filmu „Zaslaná pošta“ na motivy knížek Terry Pratcheta. Káněti se líbily uniformy, razítka systém a řád, Učňovi zas slečna Srdénková.

3.den Den odpočinku. Podnikáme jen menší vycházky do okolí – buď pěšky – sjezdaři okukují velkou sjezdovku, nebo na sněžnicích. Odpočívá i Učeň, i když z počátku tvrdil, že je to zbytečné. Nakonec ulehl s nějakou žaludeční nevolností. Odpoledne vyráží přeci jen sjezdařská skupina na svah. Lyžování na velké sjezdovce bylo opravdu super (Klikouš). Sněžnicoví muži zatím prošlapávali bludiště na eskymáckou honičku. Káně pod heslem „za lepší kuchyni“ smažilo vdolky, po našem béleše. Ty jedl i Tobík, který jinak nejí nic. Večer následovala druhá část Zaslané pošty.

4.den aneb první pokus o celodenní výlet. Nedopadl moc dobře, protože počasí se zhoršilo a na hřebenu neuvěřitelně foukalo a navíc padal drobný sníh, který byl jako jehličky. Kousek před hlavním hřebenem jsme se otočili a vrátili jsme se tedy předčasně do chaty. Ve volném odpoledni uspořádal Franta m.p. soutěž v curlingu družstev i jednotlivců s takovými těmi umělohmotnými držáky na běžky. Turnaj ovládnul Učňův tým a v jednotlivcích zvítězil taktéž Učeň. Úroveň mě velmi příjemně překvapila, chvílemi to připomínalo kanadskou NCL. Bylo by pěkné, kdyby se curling stal na jarních výpravách jakousí tradicí (Franta m.p.).

5.den Sjezdaři sjezdují, běžkaři běžkují, jen Učňova úderná skupina (Učeň, Káně a Lukáš) vyráží plnit OP „Ujdi 15 km na sněžnicích v hlubokém sněhu“. V 18.00 hodin volají z Františkova, aby pro ně Pancho přijel. Ministerstvo dopravy udělalo chybu, projekt se nezdařil. Ušli jsme jen asi 14 km, které jsme mohli na mapě dokázat (Káně). Večer byl opět filmový klub tentokrát s filmem „Zlatý kompas“. PS. K snídani byl opět polystyren, tentokrát obarvený a upravený, namazaný sýrovkou a slepený, aby připomínal „disko“. Moc jsem se nenajedl. (Franta m.p.). Ke snídani ten kekelbrod byla příjemná změna možná trochu streotypních snídaní. Docela mi to i chutnalo (Klikouš).

6.den Konečně dnes byl celodeňák s velkým „C“. Navrchu sice foukalo a sněžilo, ale my jsme vydrželi a v pořádku a hlavně celí se vrátili do chaty. Co mi však vadilo; byly na trase smrkové větvičky a jehličky, které nedělají moc dobře mým běžkám, zejména pak skluznicím. Já bych je osobně zrušil – zakázal (Káně). Napočtvrté konečně na Švýcárně. Po třech neúspěšných pokusech předloni se i slabší skupina běžkařů dostává na Švýcárnu, kde nás čekal oběd dle libosti a finanční situace (Franta m.p.). Většina lidiček si dal jen polévku, ale třeba Tobík si nechal přinést borůvkové knedlíky, aby je pak v noci potupně vyvrhnul. Co s člověkem udělá nepravidelná strava. Nutno ještě podotknouti, že silnější skupina vedená Pajdou dosáhla vrcholu Pradědu. Večer kvůli všeobecnému zemdlení byl zvolen nenáročný program – totiž stolní, povětšinou karetní hry. Brzy jsme šli spát.

7.den Dopoledne sjezdaři naposledy vyráží na velkou sjezdovku. Ostatní chystají terén na odpolední „olympiádu“. Ta začala eskymáckou honičkou a nakonec se skládala jen ze dvou disciplín – slalomo – sjezdu na běžeckých lyžích (1.Hroch) a byla zakončena biatlonem (1.Tomáš Vítek). K večeři byla bramborová kaše se sekanou a zákuskem – nejen paní učitelka Novotná, ale i Káně umí docela dobré palačinky. Po večeři nás opustil Pancho s Tofíkem, kterému již první celodeňák neudělal dobře a pak vlastně zbytek hor marodil. Večer jsme zakončili finálem malé oddílové hitparády. V písničkách zvítězila Andulce z béčka bratrů Ebenových, 2.Zabili, zabili, 3. Půlnoční. Nejúspěšnější diskžokejové tedy byli: Tejda, Lukáš a Pajda. Zpívání jsme prokládali černými historkami, ze kterých nejvíce zaujala ta o tom siciliánském starostovi.

8.den den odjezdu. Ráno vstáváme na poměry této akce velmi brzy. Již v půl sedmé, protože vlak nám odjížděl již v 9.00. Bylo potřeba se sbalit a uklidit celou chatu a mezi tím se i nasnídat. Nakonec jsme všechno stihli, i když se nedá zrovna říct, že by v pohodě – na nádraží jsme dorazili sice včas, ale splavení jako koně. Cesta už proběhla v klidu a pohodě, takže v půl jedné jsme stanuli na břeclavském nádraží. Rozloučili se pokřikem a odebrali se po týdnu ke svým domovům.

(Podle kroniky přepsal Pajda)

beginning writing paper