Pozdě, ale přece přinášíme zápis z letošních hor. Je to přepis Majklova zápisu do kroniky a myslím, že stojí za to si ho přečíst. Fotky z akce jsou ve fotogalerii.
1.Den – Na letošní zimní výpravu jsme díky nedorozumění při zařizování ubytování vyjeli na faru do Fryšavy pod Žákovou horou. Když jsme přijeli na místo, tak jsme se potkali se skupinou, která si užívala svůj týden prázdnin před námi. Až jsme se ubytovali, tak jsme hned šli vyzkoušet místní zahradu, kde jsme si zahráli hru na hledání své Vikingské tlupy.Vyhrál Lukyn, ale hned za ním se umístil Koloušek. Šlo o to, že různě v blízkosti zahrady bylo rozmístěno 12 členů Vikingské tlupy (papíry se jmény),a úkolem bylo v určitém pořadí se na všechny papíry podepsat a zároveň nebýt chycen tlustými a ošklivými Vikingy (Učeň a Kecka). Před večeří jsme znovu začali s Morseovkou. Každý den jsme se učili část písmenek z Morseovky tak, abychom po týdnu stráveném na VZV uměli celou Morseovku. Po večeři jsme zároveň rozjeli již v pořadí 2. oddílovou hitparádu. Každý večer jsme si mohli každý vybrat svou jednu písničku, potom se vybíralo 8 písní, které se ten večer zpívali. Cílem bylo jak si dobře zazpívat, tak se snažit, aby vaše písnička obdržela co nejvíce hlasů od ostatních. Zároveň jsme zpívání písniček prokládali čtením z knihy od Miloše Zapletala Ostrov přátelství…
2. Den – Nastal čas prvního lyžování na této výpravě. I když jsme přijeli z Břeclavi v přesvědčení, že sníh přece tuto zimu nebude, tak opak byl pravdou. Už z okna autobusu jsme spatřili Novoměstský lyžařský okruh plný sněhu a ani nedaleká sjezdovka Harusák se nenechala zahanbit. Nejprve jsme teda šli na Harusák, kde si sjezdaři koupili své první permice a už jim nic nebránilo, aby si konečně užili pořádnou sjezdovačku. My běžkaři jsme na tom s tím sjezdováním byli o něco hůř, protože kdo už někdy sjížděl sjezdovku na běžkách, tak ví, o čem mluvím. Ale i náš čas nastal, a tak jsme se s odbitím 12 hodiny mohli přesunout na běžkařský okruh, kde se v minulosti konalo MS v Biatlonu. Lyžovačka to byla perfektní. Sice to nebyla jízda po hřebeni v nádherném údolí, ale místní tří kilometrový okruh taky stál za to. Nakonec jsme se asi po 3-hodinovém lyžování sešli zase všichni spolu na autobusové zastávce, sdělili si své první pocity a dojmy, nasedli do autobusu a jeli zase zpátky na faru. Než jsem s Kánětem udělal večeři, tak si všichni kluci vypálili do dřeva svou jmenovku, která bude viset na stěně klubovny, jako výsledky bodování. Zároveň si tímto byla možnost splnit OP. Po večeři byla opět Morseovka a večerní zpívání, tedy Hitparáda 2014 proložená čtením Ostrova přátelství. Večer jsme si ještě s roverama zahráli deskovky a šli jsme taky do duchen…
3. Den – I v dnešní den bylo na programu navštívení areálu v Novém Městě na Moravě. Opět jsme se rozdělili na sjezdaře a běžkaře. Sjezdaři opanovali Harusák svým umem a rychlostí. Na nedalekém okruhu se ale naplno projevil běžkařský talent jednoho z našich bratrů Kecky. Nakonec stihl za dnešek ujet 18 kilometrů! Zároveň svým ,,stylem“ popřel všechny dosud zažité dogmata o běhu na lyžích, protože snad nikdo Kecku nespatřil, jak by se skouzával po skluznici. On na těch lyžích běhal! A to doslova. Z toho asi ten název Běh na lyžích. Někteří členové místního lyžařského klubu Keckovo počínání komentovali slovy,,Neskutečné“ nebo ,,To jsem za svých 40 let života ještě neviděl.“ Ale kdoví, třeba Kecka zrovna dal vzniknout novému lyžařskému stylu, jako kdysi Richard Fosbury z USA, který vymyslel ,,flop“ při skoku vysokém. Ale Keckův potenciál se měl teprve ukázat. Ale o tom později… Před večeří proběhlo odlévání stop s FMP, ale díky nepřízni počasí to nedopadlo nejlépe. Hned po tom se ještě hrála Keckova hra se svíčkama, ale já jsem zrovna vařil večeři, takže to tady nemůžu popsat podrobněji. Po večeři opět následovala další část Morseovky a potom znovu hitparáda. Dnes nejvíce bodovala píseň Když slunce zapadá, kterou propagoval jeden nejmenovaný, ale jistě skvělý propagátor J Na dobrou noc jsme si ještě pustili film Viking Vik…
4. Den – Dnes byl na programu první ze dvou nelyžovacích dnů. Ráno jsme tak vyjeli autobusem do Žďáru nad Sázavou. Na programu bylo navštívení muzea modelu vláčků. Bohužel otevřeno bylo až po obědě, a tak jsme se odebrali do místní jídelny na oběd. Ke překvapení všech tam vařili dobře. Já jsem si například dal výborný steak, který stál stejně jako ostatní menu. Potom jsme se teda přesunuli zpátky na mašinky. Bylo to úžasné. Na malém prostoru 1 místnosti bylo nejen přes 200m kolejí, vláčků, ale taky autobusů, samojezdících aut, které se nikdy nesrazili. Viděli jsme taky různé postavičky či týpí. Měli jsme možnost shlédnout také noční jízdu nebo jízdu z pohledu strojvedoucího. Po této úžasné prohlídce byla naší další radovánkou návštěva plaveckého bazénu. Vyřádili jsme se jako vždy a největší úspěch sklidil tobogán…Tradičně J Když jsme vylezli z vody do vestibulu, tak jsme měli možnost vidět ZLATÝ ZÁVOD MARTINY SÁBLÍKOVÉ NA 5000m a potom taky STŘÍBRNOU MEDAILI SMÍŠENÉ ŠTAFETY V BIATLONU. Po oslavení těchto dvou úspěchů jsme nasedli na autobus a vyjeli zpět na faru. Pancho s Kánětem a mnou ještě zajel nakoupit, ale díky menšímu zdržení jsme opět přijeli o chvilku později než ostatní, kteří jeli autobusem, a museli tak čekat, protože klíče jsme měli samozřejmě my. Večer probíhal stejně. Morseovka, hitparáda a dobrou noc…J
5. Den – Úkol zněl jasně – Devět skal. Ano dnes byl na programu celodeňák. Vyrazili jsme po snídani, cestou jsme zkusili prolézat betonovou rourou, jako kdybychom byli háďátka soukavé.Dále jsme také vedli filozofickou debatu o táboře a dalších věcech. Po náročném, ale hezkém celodeňáku jsme se vrátili zpět na faru. Kde všichni čerpali síly na večeři. Mezitím proběhl turnaj ve stolním fotbálku organizovaný FMP, který se stal i vítězem společně s Tofem. Po večeři předposlední část morseovky, hitparáda a kniha Miloše Zapletala. Potom si ještě roverstvo zahrálo deskovku vzducholodě, při niž nejčastější slovní spojení bylo z písničky Plán: „Mám totiž plán, postavit vzducoloď…“
6. Den – Dnešek byl posledním celým dnem na VZV, a tak byla na programu tradiční olympiáda. Jejím dějištěm byl areál novoměstského okruhu. Už tradičně jsme proto vyjeli autobusem směr NMNM. Původní plán byl takový, že na Harusáku zajedeme slalom, sjezd na igelitu a saních, ale místní majitel byl proti. Prý je to moc nebezpečné. A tak jsme se museli odebrat na haldu sněhu před běžeckým okruhem. Tady se tedy uskutečnily první dvě disciplíny (bobování a sjezd na igelitu). Dále byl na programu slalom mezi holemi. Oslavili jsme vítěze a hurá na okruh. Nejdříve byla na programu štafeta družin, které se zúčastnili i roveři. A pak už nadešla velkolepá chvíle. Hlavní olympijská disciplína a to závod na skoro 3 km. Hlavními favority byli majitelé nových lyží jako FMP (který už tam ale nebyl J), Lukyn nebo Klikouš. Ambice si dělalo také Káně. Ale realita byla úplně jiná. Všem vypálil rybník známý technik Kecka. Tratí doslova proběhl a vysloužil si tak zlatou medaili. Kdybyste ho viděli s jakou „lehkostí“ běžel. Lyže mu jen překážely. Mám dojem, že pan Petrásek (trenér běžců na lyžích na OH v Soči) po shlédnutí záznamu záznamu z našeho závodu musel litovat, že Kecku nenominoval do Soči, protože žádný Bauer by pro něj nebyl konkurencí. Perlička: Kecka měl lyže tak zasviněné , že mu vůbec neklouzaly a po vyzkoušení Učňových medvědů (lyže staršího data výroby) pronesl: „ Tobě ty lyže jedou.“ No jo, kdyby dostal lepší lyže, tak nevyhraje. S dobrým pocitem jsme se vrátili do Fryšavy. Večer proběhlo poslední kolo hitparády i morseovky.
7. Den – Dnešní ráno bylo poslední. Takže jsme všechno uklidili, předali klíče a nechali se odvozit Panchem na nádraží. Cesta vlakem byla poklidná a tak jsme ve zdraví přežili VZV 2014.