Pololetní výprava na Mercedesku 2016

I když bylo všude bláto a jen ve velmi chladných koutech lesa jsme nacházeli malé sněhové plochy, vyrazili jsme na pololetní prázdniny do Nového Města na Moravě s běžkami a plnou zimní výbavou. Kromě procházek do okolí, jsme si pořádně zaběžkovali na profesionálním okruhu nebo si zahráli napínavou hru o pasáčcích ovcí.

DSCF7212-4000

V pátek 29. ledna jsme z břeclavského nádraží vyrazili vlakem společně s holkami z oddílu V Trávě do Nového Města na Moravě na druhou společnou pololetní výpravu, která byla zároveň i rádcovským kurzem. Z Břeclavi jsme jeli osobním vlakem až do Tišnova. Tam jsme přesedli na další vlak, který nás dovezl do cíle naší cesty. Z nádraží jsme šli kilometr a půl na skautskou chatu Mercedes.

Ubytovali jsme se na chatě a vyrazili jsme běžkovat na blízký profesionální běžkařský okruh. Na začátek jsme si každý odjeli jedno až tři kolečka podle našich schopností a možností. Ráca si při běžkování poranila koleno, prý se lekla vrtulníku. Po odjetí koleček se konala velkolepá štafeta v tříčlenných družstvech, kterou řídila Emuláda a Kecka. Kromě klasického běžkování jsme museli například jezdit jen po jedné běžce nebo udělat tři kolečka cestou tam a cestou zpátky.

DSCF7206-4000

Půl hodiny po návratu na chatu jsme šli do nedalekého lesa hrát hru. Před ostatními týmy a dvěma orangutany, které hrál Hup a Kecka, jsme pašovali banány. Při hře Hup někam odběhl a  my jsme ho nemohli dvacet minut najít. Následně se ukázalo, že celou dobu čekal před chatou.

Před večeří nás Emuláda učila tancovat. V párech, někteří smíšených, jiní v čistě chlapeckých dvojicích. První jsme se učili tanec, při kterém jsme se točili a tleskali před sebou i za sebou. Druhý tanec byl zjednodušený valčík. Po večeři jsme poslouchali Učňovu přednášku o učení. Dostali jsme knížečky Něco málo o výchově a Najděte si svého marťana a Učeň nám zkráceně popsal, o čem ty knížky jsou.

DSCF7215-4000

Po přednášce pro nás měl venku Kecka připravenou hru venku. Než jsme k němu na křižovatku z chaty dorazili, stihl si velmi ošklivě zlomit nohu. Společnými silami jsme ho donesli do chaty. Jakmile jsme překročili práh chaty, začal Kecka chodit čile po svých. Po návratu nás čekal poslední program pátečního večera. Sestavovali jsme vlastnosti, které by měl správný rádce určitě mít. Náš vytvořený seznam najdete v únorovém vydání našeho oddílového časopisu Sem-Tam.

Druhý den nás čekala velmi náročná rozcvička. Jedna z podmínek, abychom mohli tábořit na táboře v týpí, je rozdělat oheň v nějaké extrémní podmínce. My jsme na Vysočině zkoušeli rozdělat oheň na sněhu. Někteří byli úspěšní, jiným se tak moc dobře nedařilo.

DSCF7177-4000

Po snídani jsme všichni kromě Rácy a Učňa vyrazili na půldenní výpravu. Učeň odjel do Brna na ples a Ráca kvůli svému zranění nemohla na výlet. Proto pro nás na chatě uvařila výbornou pórkovou polévku. Šli jsme částečně po trase, kterou jsme minulý rok jeli na běžkách a tehdy byla celá krásně zasněžená. Dále jsme pokračovali kolem krásně zamrzlého rybníka a došli k Vysočina Aréně. Po návratu jsme měli hodinu odpočinku, kdy jsme se pořádně najedli. Potom jsme opět šli na běžkařský zasněžený okruh.

Po krátké rozcvičce nás čekal vrchol našeho ježdění na běžkách. Na profesionálním okruhu se totiž uskutečnil běžkařský závod s hromadným startem na kilometr a půl. Ze startu jsme vyběhli zároveň. Do čela peletonu se zařadil hned Kecka s Kulďasem. Jelikož si ale vybrali špatnou a delší trasu, na trati je předběhl Tof a Emuláda, kteří se až do cíle na trati předjížděli. Tuto dvojici v druhé půli trati doběhl Kecka, který běžel pouze v triku a teplácích. Ten nakonec do cíle doběhl jako první. Za ním s vyplazeným jazykem Emuláda a o milisekundu později Tof. Závody byly povedené a všichni se snažili ze všech sil doběhnout v co nejlepším čase. Potom jsme ještě jezdili na okruhu, jak se nám chtělo.

DSCF7201-4000

Po večeři jsme chvíli zpívali a potom jsme začali hrát hru Pastýřská idyla. Při ní jsme si jako chudí somálští pastýři ovcí vydělávali na živobytí pasením a prodáváním ovcí. Za peníze jsme si kupovali další ovce, auto, televizi, léky a vše co nás napadlo. Každý z nás zvolil jinou strategii hraní. Já, Kanár, Miki a Chrostík jsme se spojili a majetek jsme měli společný.

Hup a Vevča, kteří byli v této hře bratři, si od banky půjčili 1 000 dolarů (pro srovnání za jednu ostříhanou ovci za rok jste měli pět dolarů)a nakoupili si přes 200 ovcí, čímž zdevastovali pastvinu na několik let a nikdo nic nevydělával. Jelikož jsme s Kanárem v pátém roce neměli dostatek peněz na zaplacení životního minima, což bylo 15 dolarů na každého, stali jsme se bezdomovci a založili si samostatný stát Ovečkystán. V pravidlech totiž bylo napsáno: Co pravidla nezakazují, je dovoleno. Nic o zákazu zakládání státu se tam tedy nepsalo. Později se k nám přestěhoval i Hup.

DSCF7195-4000

Třetí den ráno jsme ještě před budíčkem vyrazili vítat východ slunce. Po snídali jsme si zabalili své věci a uklidili chatu. Jelikož jsme ještě měli hodinu čas, hráli jsme bitvu o šátek ve třech družstvech. V poslední půl hodině jsme ve dvou týmech soutěžili, kdo z přírodnin dokáže postavit vyšší věž.

DSCF7220-4000

Potom už jsme si nasadili batohy na záda a vzali běžky do rukou a vyšli směrem k nádraží. Vlakem jsme s přestupem v Tišnově dojeli až do Břeclavi.

zapsal Tomr a Emuláda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *